Rok 2023 to byla pořádná pracovní jízda, která začala hned první lednový týden v budově České televize.
Natáčela jsem do Déčka a s Ondrou Havlem jsme se bavili, jak jinak, než o pohodovém vzdělávání dětí a různých tipech, jak na to. A musím říci, že byť jsem byla v televizi se svým projektem už po 3. (2 × v pořadu Sama doma) a všichni kolem byli velice milí, příjemní a bylo tam hodně veselo, stejně jsem byla kapičku nervózní a v klidu jsem si vydechla až po poslední klapce. Moderátorka by ze mě být tedy nemohla.
A pak už se mi rozjelo poměrně hodně pracovních týdnů a marně přemýšlím, kdy vlastně skončily. Potíž je v tom, že mě to přesně takto baví a mám pocit, že nepotřebuji pauzu.
Hned v lednu, jako každoročně, probíhala má kampaň na online program pro děti Učení s Rozárkou.
Učení s Rozárkou (Rozárka je jméno té zelené sovičky v mém logu) je největší program svého druhu v ČR. V tomto online programu jsou totiž nejenom materiály na procvičení učiva z češtiny a matiky, ale hlavně zde klienti najdou u každého učiva z jazyka českého a matematiky kategorii JAK NA TO, ve které jsou výuková videa a články s tipy, díky kterým se daří dětem učivo přiblížit a vysvětlit tak, aby ho skutečně pochopily, zvládly a mohly tak v klidu navázat dalším učivem. A navíc – aby je to bavilo!
Práce na programu je pro mě o to zajímavější, že vlastně nikdy nekončí. Od chvíle, kdy tento program spatřil světlo světa – což už je 6 let – v něm neustále přibývají další materiály a nová videa pro děti i rodiče. Ono totiž samotné vzdělávání je neustálý proces a je proto zapotřebí videa aktualizovat, vytvářet nová a přizpůsobovat se tak novým poznatkům, trendům a možnostem.
V únoru jsem plynule navázala online kurzem pro kolegyně z mateřských škol: S Rozárkou do školy. Zájem pedagogů o tento kurz mě vždy velmi těší a na jaře 2023 začalo nově materiály využívat přesně 90 mateřských škol. Od kolegyň mi zpětně přicházely velmi pěkné reference, čehož si velmi vážím.
Na jaře jsem na pár dní utekla na dovolenou na vedlejší kontinent, i když těžko říci, zda se jednalo o dovolenou v pravém slova smyslu. 😊 Byl to spíše jen takový přesun kanceláře do teplých krajin, protože jsem měla nejenom klienty z programu Učení s Rozárkou a kolegyně z MŠ v kurzu pro předškoláky, ale nově mi také jel klub pro rodiče předškoláků a mně proto nepřišlo správné se na několik dní odpojit. Po sdílení ve Stories na IG mi od vás chodilo hodně zpráv, ať to nepřeháním a odpočinu si. Musím přiznat, že mě to vyloženě dojalo a přinutilo mě to zamyslet se nad tím, jestli skutečně nejsem tak trochu workoholik, jak mi jedna sledující napsala… což se nakonec potvrdilo v létě, ale o tom až za chvilku.
V květnu jsem konečně dostala odvahu odvysílat akreditovaný webinář pro kolegyně z 1. tříd
Jak na počáteční vzdělávání v 1. třídě,
který měl nakonec tak úžasnou odezvu, že jsem přidávala ještě 2 termíny, zúčastnilo se ho celkem 172 kolegyněk a zpětně mi na něj chodily velmi krásné ohlasy. Pro mě velké WOW a uvědomění, že tohle má prostě cenu dělat.
Na konci školního roku jsem ještě stihla odvysílat webinář zdarma pro rodiče předškoláků, kterého se účastnilo neuvěřitelných 2200 sledujících.
Blížily se letní prázdniny a já jsem začala být nervózní, že nestihnu vytvořit a natočit všechny materiály do programu Učení s Rozárkou, kdy jsem chtěla v září otevřít poslední 5. ročník. Měli jsme před sebou s manželem letní motodovolenou a já si v duchu tak trošku říkala, že by se mi i hodilo nikam nejet, sedět doma a pracovat. Hmm…pozor na to, co si přejeme. Vesmír nám to totiž občas naservíruje ne zrovna na růžovém podnosu.
Den před plánovaným odjezdem manžel odjel na jednu motorkářskou akci. Po 2 hodinách mi volal a sípavým hlasem, který jsem skoro nepoznávala, mi oznamoval, že ho vezou do nemocnice, protože měl nehodu. Krve by se ve mně nedořezal, ale utěšovala jsem se tím, že když sám volá, nebude to snad tak zlé.
Naštěstí se nakonec skutečně jednalo „jen“ o pár zlomených kostí a mně tím manžel dopřál to, co jsem vlastně chtěla: 8 týdnů jeho rekonvalescence = 8 celých týdnů na mou práci. A díky tomu došlo na můj jeden velký AHA moment.
Tím se vracím ke svému polemizování nad workoholismem, protože přesně po 42 dnech jsem si uvědomila, že dennodenně sedím 9 – 11 hodin u PC nebo před kamerou a natáčím, přetáčím, tvořím, přetvářím, vyrábím, přepisuju, sepisuju… Do toho jsem natáčela reels na IG pro úspěšný seriál o procvičení a propojování mozkových hemisfér u dětí i dospělých. (V kapse mi zůstalo ještě spoustu tipů a námětu a chystám se příští léto na tento seriál navázat.)
V půlce srpna byl základní materiál pro 5. ročník do programu Učení s Rozárkou hotov…
…a já si uvědomila, že jsem od začátku ledna neměla jeden jediný den volna, kdy bych neotevřela notebook a aspoň chvilku na něčem v rámci projektu Škola zvesela nepracovala. A že to asi opravdu není v pořádku, byť mě ta práce sebevíce baví.
Díky 42 dnům intenzivní práce jsem si uvědomila, že si musím začít cíleně ordinovat volno.
A díky tomu jsem na plánovanou dovolenou do USA na přelomu srpna a září odletěla bez noteboooku!
Po 8 letech existence webu Škola zvesela jsem poprvé celých 10 dní neotevřela noťas a na většinu dní se i odpojila od sociálních sítí. A i když jsem tvrdila, že: “…odpočinek nepotřebuji a nepotřebuji nepracovat…“, neskutečně mi ta pauza dobila baterky a dodala přemíru chuti do další práce.
Podzim byl pak opět jedna velká jízda – zářijové otevření programu Učení s Rozárkou, kdy mě nejvíce potěšilo, že velké procento klientů pokračovalo i posledním 5. ročníkem.
Pak následovalo další kolo kurzu pro kolegyně z MŠ, a také jsem spustila novinku – půlroční kurz pro rodiče předškoláků, kde se věnujeme rozvoji důležitých dovedností a schopností budoucích školáků.
Navíc jsem si konečně našla i čas zúčastnit se několika školení v rámci mého tématu a obohatit se tak o nové poznatky a tipy.
A skutečně se mi daří i ordinovat si pravidelné volno. Také díky vnukovi, který v rámci hry: „Koho myslím?“ Prohlásil: „Je hodná a pořád pracuje!“ a ano, myslel tím mě. (A ano, byla jsem z toho pár dní dost špatná…)
Závěr roku byl tedy pro mě ve znamení času stráveného s rodinou. O to více, že se nám na Mikuláše narodil další vnouček.
Velké poděkování
patří závěrem VÁM všem, kteří jste mě tento rok sledovali, podporovali mě a fandili mi.
Děkuji téměř 3500 klientům, kteří prošli nebo právě procházejí některým z mých kurzů.
Děkuji 26 967 čtenářům mých mailů,
78 742 sledujícím na facebookové stránce,
8 735 sledujícím v mé facebookové skupině,
65 575 fanouškům na Instagramu
a 166 fanouškům na nově založeném účtu na Pinterestu.
Díky také všem účastníkům mých webinářů.
Moc si vážím všech vašich komentářů, liků, srdíček, zpráv i sdílení.
Děkuju za vaše diskuze a za zpětné vazby, díky kterým se můžu zlepšovat a rozvíjet.
Velké poděkování patří i mému muži, bez kterého by web Škola zvesela nefungoval.
Který je zodpovědný za veškerý technický chod webu i online kurzů; který mě neskutečně podporuje a vždycky dobře poradí; který poslouchá v klidu mé láteření, když se mi něco nedaří natočit podle mých představ; kterému se můžu vybrečet na rameni, když si přečtu fakt hnusný hate; který odpovídá na veškeré vaše dotazy technického typu; a který se mnou probírá všechny pracovní plány do budoucnosti.
A těch není málo:
- hned v lednu na pár dní otevírám brány programu Učení s Rozárkou
- v únoru plánuji další kolo kurzu pro pedagogy z MŠ, který bude tentokrát přizpůsoben možnosti hrazení ze šablon OP JAK
- v únoru také na opakované žádosti přece jen spustím ještě jedno kolo v tomto školním roce půlročního kurzu S Rozárkou do školy pro rodiče předškoláků
- na jaře budu opět vysílat nejen úspěšný akreditovaný webinář Jak na počáteční vzdělávání v 1. třídě
- ale vypustím do světa i webináře Jak na vyjmenovaná slova a Jak na násobilku, které jsou také s akreditací MŠMT
- také plánuji webináře pro rodiče, témata už mám sepsaná
- a taky… a víte co? Nechte se něčím i překvapit. 😉
Na shledanou v novém roce 2024,
Jára ze Školy zvesela
