fbpx

 


Rozhodli jsme se stát Světovou školou. A jak to dokázat, když jsme malou vesnickou školou někde v zapadlém koutu naší republiky?

Jednoduše se stačí zapojit do projektu, který již od roku 2006 organizuje nadace Člověk v tísni ve spolupráci s dalšími organizacemi a pod záštitou ministerstev školství a zahraničních věcí.
Základní podmínkou získání titulu je zahrnout do svého ŠVP a učebního plánu otázky globálního rozvojového vzdělávání. Zní to složitě, ale nejde o nic jiného, než že je třeba upozorňovat žáky na to, že globální problémy se dotýkají každého člověka na světě, že je třeba o nich hovořit, hledat možná řešení, snažit se pochopit rozdíly mezi životem v rozvojových a rozvinutých zemí a hlavně naučit žáky přijmout zodpovědnost za utváření světa, ve kterém žijí. A protože je škola obvykle centrem dění v obcích, mohou různé aktivity přinést změnu do života jejich občanů. Vše se pak odehrává ve 3 základních fázích: uč se – zjišťuj – jednej.

Na cestě za titulem Světová škola je třeba splnit 5 kritérií: podat zprávu o začlenění témat globálního rozvojového vzdělávání do ŠVP, zveřejňovat informace o tomto počínání na webu školy, i jinde, identifikovat lokální problém, který má přesah do problému globálního, vytvořit 3 učební lekce o globálních problémech a hlavně uspořádat komunitní akci, která přinese nějaké pozitivní změny do života obce nebo jiné komunity. Cesta je to velmi náročná a trvá opravdu celý školní rok.

Základem je získat motivované učitele a žáky. Nejdříve nám nápad zapojit menší děti ze 4. a 5. ročníku připadal scestný, ale nakonec se ukázal jako velmi dobrý, protože tyhle děti dokážete nadchnout pro věc, kterou ony vezmou za svou, oni berou všechno velmi zodpovědně a nemají ještě žádné vážné předsudky.
A tak jsme se se čtvrťáky a páťáky začali zajímat o dětská práva, o možnostech charitativní spolupráce.
Začali jsme přispívat na konto Unicef, odkud jdou peníze na terapeutickou výživu pro podvyživené děti, z tohoto jsme vyvodili lokální problém, který se týká plýtvání potravinami, a už to jelo. Vyvrcholením celoroční práce byla závěrečná komunitní akce, kterou jsme uspořádali pro rodiče a zástupce obce.

Tématem bylo poukázat na plýtvání potravinami na jedné straně světa a nedostatkem jídla, hladem a podvýživou na straně druhé.

Dokumentární filmy o plýtvání potravinami nám otevřely oči, provedli jsme dotazníkové šetření v rodinách, vyhlásili jsme výtvarnou, fotografickou a literární soutěž s tématem plýtvání potravin, zkusili jsme omezit plýtvání ve školní jídelně, kontaktovali jsme supermarkety s dotazy ohledně nakládání s potravinami a o tomhle všem jsme návštěvníky akce informovali. V druhé části komunitní akce, kterou jsme pojali jako workshop, jsme předávali hostům poznatky o tom, jak se nakládá s potravinami v našich obchodech, jak správně uchovávat potraviny, aby nám déle vydržely, jak to dělají v zahraničí, jak správně číst informace o datech spotřeby, co to jsou freegani a mnoho dalšího.

Všechno vedlo k jednomu cíli: omezit plýtvání potravinami, protože toto má dopad na ekologii, ekonomiku, a úroveň života lidí v rozvojových zemích.

Každá třída měla na starost nějaké téma, žáci si připravili plakáty, pomůcky, prezentace a na chvíli si vyzkoušeli učitelskou roli. Rodiče byli nadšeni, jak jsou děti samostatné, jak umějí prezentovat své poznatky, jak dovedou kriticky uvažovat. V rámci komunitní akce jsme ještě vyhlásili sbírkou potravin pro Potravinovou banku v Ostravě. Návštěvníci akce přinášeli vybrané potraviny jako vstupenku na akci, a podařilo se nám takto vysbírat 70 kg potravin.

Všechna kritéria jsme splnili, teď už jen čekáme na slavnostní převzetí titulu, pro který si pojedeme do Prahy, kde budeme svou komunitní akci a celoroční práci prezentovat. A za dva roky nás čeká obhajoba titulu – nic totiž není zadarmo 🙂

                                                                                                                    A tak nám drže palce!!

Mgr. Alena Grossová
ZŠ  a MŠ Jindřichov, okres Bruntál
Jindřichov 457

 

Více pomůcek na přípravu do školy ZDE.

 

Jára Bednářová

Mám 21 let zkušeností jako učitelka 1. stupně ZŠ. Ukazuji rodičům, jak přežít školní docházku svých dětí s úsměvem. Propaguji myšlenku, že k lepšímu pochopení a zapamatování si učiva je nutné zapojit nejen myšlení, zrakovou a sluchovou oporu a pohyb, ale hlavně – zábavu! Více se dočtete zde "Kdo jsem". Mnoho námětů, jak doma nešedivět nad úkoly svého potomka, ale v klidu si u toho popíjet kávičku najdete ZDE .


🤔 Myslíte si, že se vaše dítě nenaučí násobilku?🤔
👉 OMYL! 👈


 

 

Klikněte ZDE

a uvidíte

 

You have Successfully Subscribed!